Ať už je jizva po úraze, po chirurgickém zákroku, nebo popálenině, už je ve většině případech provždy místo okolo jizvy cizí, někdy nesnesitelné na dotek, v místě jizvy pocit stažené kůže, v oblasti břicha nefunkčnost orgánů, možná i pocit přerušení v těle např. po císařském řezu. Práce na jizvách obvykle neřeší pouze emoční a estetické problémy, ale také přetrvávající chronické nervové dysfunkce, jako jsou necitlivost nebo přecitlivělost, případně jiné nezvyklé pocity. Většina těchto dysfunkcí během sezení vymizí, jizvy jsou často už po jednom sezení viditelně hladší a světlejší, stávají se součástí tkáně a přestávají být něčím cizím a obtěžujícím.
Nezáleží na to, jestli je jizva dva týdny stará, na povrchu nebo v hloubce těla, např. u vnitřních orgánů.
Práce na jizvách je převážně velice jemná a pro klienta většinou příjemná.
Při práci se používají velmi jemné, uklidňují přirozené doteky. Většina technik je uzpůsobená konkrétní jizvě, protože každá jizva je jedinečná. Práce začíná na povrchových vrstvách a postupně jde do vzdálenějších oblastí jizev, včetně práce s jakýmikoliv zainteresovanými vnitřními orgány.
Práce s jizvami často vede k rozsáhlým posunům integrace celého těla spolu s řešením úrazu.
Technika ošetření je jiná než při rolfterapii, avšak záměr změny měkké tkání je stejná. Většině jizev stačí jedno ošetření, které může trvat 1 – 2 hodiny, někdy je třeba práci opakovat. Ošetření jizvy lze provádět buď samostatně, nebo může být vložena do série deseti sezení rolfterapie.
Omezení pro ošetření jizev:
– těžká cukrovka,
– kožní onemocnění v ošetřované oblasti,
– jizvy otevřené,
– mokvající tkáň v okolí jizvy,
– zarudnutí či otok v okolí jizvy v důsledku zánětu nebo radioterapie